Střední Amerika 2004 ... ZPRÁVY Z CESTY - Panama, Panama City 17.3.2004

Posilam predposledni pozdrav z panamskeho hlavniho mesta!

Mame za sebou dalsi dva zajimave dny. Vcera jsme vyrazili poprve ve Stredni Americe na vlak! Ze zdejsi ctvrti Corozal totiz jezi po rekonstruovane
zeleznici turisticky vlak podel Panamskeho pruplavu az ke Karibskemu pobrezi do mesta Colon. Jedna se o trat, ktera funguje od roku 2001 a dava
vzpomenout na doby, kdy tu misto pruplavu fungovala od roku 1855 zeleznice - v dobe americke zlate horecky tudy proudily primo davy zlatokopu do
Kalifornie.
Vcera jsme se tedy na zeleznici vydali i my. Cesta do Colonu stoji 20
dolaru, ale vagony jsou komfortne vybavene, celou dobu se o cestujici
staraji stevardky v dobovych uniformach a na kazdem vagonu je i vyhlidkova
plosina, odkud se da nerusene natacet a fotit (vsak jsme toho plne vyuzili).
Vlak vyjizdi v 7.15, takze jsme si opet pekne privstali. Na nadrazi jsme se
dopravili taxikem, coz bylo asi nejrychlejsi reseni, i kdyz z nedalekeho
namesti 5.kvetna jezdi do Corozalu i autobusy. Zeleznice vede nejdrive okolo
pruplavu - minuli jsme zdymadla Miraflores i Pedro Miguel, potom jsme jeli
chvili dzungli (a jednim tunelem), potom se vedle nas objevilo velike jezeru
Gatun (soucast pruplavu) a kratce po osme hodine jsme dorazili do Colunu
(Colon = spanelsky Columbus) do ctvrti Cristobal (= spanelsky Kristof).
Colon je znam jako slum plny nasili, a tak jsme nelenili hned pred nadrazim
jsme najali jednoho taxikare a vydali jsme se k antlantickym zdymadlum v
Gatunu. Abych trochu priblizil Panamsky pruplav - lode z Atlantiku vjedou
nejprve u mesta Colon do prvni casti pruplavu a po asi 3km doarazi ke trem
zdymadlum Gatun, kde jsou postupne vyzvednuty asi o dvacet metru vyse a
pokracuji do jezera Gatun, ktere vzniklo prehrazenim reky Chagres (v dobe
sveho vzniku - 1914 - to bylo nejvetsi umele jezero na svete). Kdyz propluji
jezerem, pokracuji lode kousek puvodnim rozsirenym a prohloubenym korytem reky Charges a dostavaji se do asi 15km dlouheho kopaneho useku, ktery byl nejvetsi svizeli cele stavby. Nasleduje jedno zdymadlo Pedro Miguel, kde se lode dostanou o par metru niz na uroven maleho jezirka Miraflores a ve dvou stejnojmennych zdymedlech za jezirkem se opet vraceji na morskou uroven. Nasleduje kratky hloubeny usek (cca 5km) a prujezd pod Mostem mezi Amerikami a usti do Pacifiku.
My jsme tedy navtivili nejvetsi zdymadla - Gatun. Meli jsme stesti, ze jimi
prave proplouvala obrovitanska lod Corall princess - mela snad deset
poschodi a taxikar nam rikal, ze za prujezd teto lodi zaplatil majitel 229
tisic doralu (plati se podle vytlaku lodi). Byla to opravdu neskutecna
podivana a troufam si tvrdit, ze to byl jeden z opravdovych vrcholu nasi
cesty! Lod jsme zastihli ve druhem zdymadle - zrovna ji zvedali na uroven
tretiho. Potom ji lokomotivy, ktere jezdi po brehu po specialnich kolejich -
pripomina to spis zubacku, pretahly do tretiho zdymadla, kde byla lod
vyzvednuta na uroven jezera. Potom se pred ni otevrela mohutna vrata a
Corall princess mohla pokracovat na jezero a dal smerem k Pacifiku. Proste
nadhera!V Gatunu jsme stravili asi hodinu a pul. Vsak uz do zdymadel najizdely dalsi lode. My jsme vse sledovali z vyhlidkove plosiny. Po tomto nadhernem divadle jsme se jeste jeli podivat na samotne jezero Gatun - chteli jsme i na hraz, ale protoze Gatunem zrovna proplouvaly lode (dopoledne jezdi smerem do Pacifiku, odpoledne do Atlantiku), byla cesta uzavrena, ale to nam uz ani moc nevadilo.
Taxikem jsme se vratili do Colonu na atobusove nadrazi a hned jsme
nastoupili do Autobusu smer Portobelo. To je mestecko na pobrezi Karibskeho more, kde v roce 1502 pristal behem sve ctvrte vypravy Kolumbus. Spanele zde vybudovali dve pevnosti, kam z Panamy vozili pomoci mul incke zlato. Proto se pevnosti samozrejme staly tercem mnohych piratskych utoku a v roce 1739 pevnosti znicil britsky admiral Vernon. Dnes jsou ve meste jen ruiny, ale mestecko samotne - lezici v pekne zetoce (Portobelo = spanelsky Pekny pristav) - urcite stalo za navstevu. Autobus stal 1.30 dolaru a cesta trvala asi hodinku. Posledni usek jsme jeli podel karibskych plazi a docela jsme litovali, ze jsme si nevzali plavky. Pocasi bylo totiz zcela idelani na koupani!
V Portobelu jsme poobedvali u jednoho starika, ktery nam naserviroval rybi
polevku Fufu a nejakou morskou rybu, a vyrazili jsme k pevnostem. Nejdrive
jsme navstivili pevnost San Jeronimo - ta je hned v centru, potom male ale
pekne muzeum a nakonec se jeste podivali do pevnosti Santiago, ktrera stoji
asi 500m za mestem. Zasli jsme i na peknou vyhlidku na jednom z pahorku.
Ve tri hodiny jsme vyrazili zpet do Colonu, kde jsme hned presedli do
klimatizovaneho autobusu smer Panama City. Cesta sem do hlavniho mesta se diky znacnemu provozu protahla asi na dve hodiny.
V nasi oblibene rastaruaci Boulevard Balboa jsme povecereli kuratka a tim
jsme vcerejsi narocny, ale uspesny den zakoncili.
Dnes jsme zustali v hlavnim meste a vydali jsme se do stare casti, ktera se
jmenuje Casco Antiguo (Panam Viejo, kde jsme byli v pondeli, je puvodni
mesto Panama, ktere tu vystaveli Spanele a dnes jsou z nej runy - to jen tak
pro upresneni). Po nabrezni Avenida Balboa jsme nejdrive dosli na trziste s
morskyma potvorama a pres krivolake nabrezni ulice jsme se dostali az na
Centralni avenidu (takova hlavni ulice s pesi zonou) a po ni jsme dosli az
na Plaza de la Independencia - Namesti nezavislosti. Je to takove prijemne
namesti s lavickami. Na jeho severni strane stoji nadherna katedrala a na
vychodnim okraji zase stoji Muzeum Panamskeho pruplavu. To jsme si ale
nechali na pozdejsi dobu a vydali jsme se k ruinam kostela Santo Domingo,
kde se nachazi dlouha klenuta chodba Arco Chato - udajne hrala dulezitou
roli pri vyberu Panamy jako mista, pro zbudovani pruplavu. Po staleti se
zachovala neporusena, coz bylo dukazem, ze zdejsi oblast neni ohrozena
zemetresenim.
V jihovychodnim cipu Casco Antiguo - ctvrt se cela nachazi na poloostrove -
jsme navstivi pekne namesti Plaze de Francia s pomikem francouzskym
stavitelum pruplavu. Ti zacali s vystavbou v roce 1881, ale spousta delniku
pomrela na malarii a zlutou zimnici a cela akce nakonec skoncila krachem.
Dnes stoji na namesti obelisk s galskym kohoutem a pred nim jsou sochy
hlavnich francouzskych inzenyru vcetne Lessepse - stavitele Suezskeho
pruplavu. Tady v Paname se mu bohuzel egyptsky triumf zopakovat nepodarilo.
Pruplav nakonec uspesne dokoncili az v letech 1904-1914 Americane pod
vedenim plukovnika Goethalse. Vedle poniku francouzskych delniku je jeste pomnik dr.Carlose Finlaye, ktery jako prvni zjistil, ze zlutou zimnici prenaseji moskyti a diky nemu se tuto nemoc podarilo v Paname potrit. Okolo Plaza Francie vede promenada, ze ktere je nadherny vyhled na Most mezi Amerikami a velkou hraz na jedne strane a na panamske mrakodrapy na strane druhe.
Z francouzskeho namesti jsme se presunuli k peknemu Narodnimu divadlu a ke krasnemu kostelu San Francesco, pred kterym se rozprostira neveliky park Simona Bolivara. Prave tady inicioval tento latinskoamericky statnik
vytvoreni tzv.Velke Kolumbie, coz byla federace statu od Bolivie az po
Venezuelu a Panamu. Odsud uz je to kousek k prezidenskemu palaci, ovsem
nejdrive jsme museli projit dukladnou kontrolou. Palac (jmenuje se Palcio de
las Garzas) zdobi velka vlajka, panamsky znak a portret soucasne pani
prezidentky Moscosove.
Od palace jsme se vratili na Plaza de la Independencia a konecne jsme
zamirili do Muzea Panamskeho pruplavu (2 USD). Muzeum je opravdu skvele - jsou tam mapy cest, po kterych se prevazelo zbozi za dob spanelske nadvlady, potom je tam znazornena stavba puvodni zeleznice v roce 1855, kterou tu zbudovali Amricane. Expozice pokracuje francouzskym neuspesnym pokusem o vybudovani pruplavu (1881-1889) - michodem jsou tu k videni unikatni fotografie a kresby, pokracuje dokumentaci (i filmovou) z doby, kdy pruplav staveli Americane - skvele jsou snimky z budovani gatunskych zdymadel, a vse konci soucasnosti, tedy modernizaci pruplavu, stavbou Mostu mezi Amrikami a predanim pruplavu plne do panamskych rukou (uz v dobe vzniku pruplavu bylo vytvoreno 8km americke autonomni pasmo a pruplav spravovali Americane). Asi nejlepsi bylo video, na kterm byl zrychlene zachycen prujez lodi celym pruplavem vcetne vsech sesti zdymadel (dve v Miraflores, jedno v Pedro Miguel a tri v Gatunu).
Muzeum nam nakonec zabralo tolik casu, ze nam uz na nic jineho cas nezbyl.
Cestou do hotelu jsme jeste navstivili kostel San Jose, jehoz hlavni
zajimavosti je velikansky oltar, ktery je cely ze zlata, a po Centralni
Avenide jsme se pomalu presunuli zpet do nasi ctrti. Ted jsme bohuzel na
hotelu zjistili, ze nam netece voda, ale pry je to nejaka globalni zavada,
tak snad zase brzy pujde.
Zitra (snad) konecne vyrazime na ostrov Taboga - uz by se to mohlo povest,
ted uz vime, v kolik hodin odjizdi prislusna lod :-)))) V patek asi jeste
jednou vyrazime k pruplavu ke zdymadlum Miraflores a chceme se jeste podivat i na dlouhou hraz za ustim pruplavu do Ticheho oceanu - maji tam byt i nejaka akvaria.
V patek se tedy ozvu ze Stredni Ameriky naposledy. V sobotu dopoledne nas uz ceka cesta do Mexika a vecer dlouha cesta domu.

Zatim posilam pozdravy z Panamy!!

Pavel




Kostarika
cestopis
fotogalerie






Panama








zprávy z cesty


Tunisko - kompletní cestopisCestopis ve formátu doc (zip - 32kB)

  


© 2004 Pavel Juračka Aktualizace: 10.6.2004 HOMPAGE:http://www.pavelj.cz/

e-mail

Odkazy

další stránka