Střední Amerika 2004 ... ZPRÁVY Z CESTY - Kostarika, Manuel Antonio 2.3.2004

Posilam pozdrav z pobrezi Ticheho oceanu!

Vcerejsi presun probehl nad ocekavani hladce. Ze Santa Eleny jsme vyrazili
uz v sest. Pred tim jsme zase nakoupili v pekarne snidani - samozrejme
ananasovy strudl - a vyrazili jsme. Bohuzel autobus byl urcen mnohem uzsim
lidem, nez jsme my. Byl to totiz stary skolni autobus kdesi z USA a na jedne
strane (napravo) jsme sedeli dva, pak byla ulicka a nasledovala trojsedecka.
Tim padem musela byt vsechna mista mnohem uzsi nez obykle, takze jsem ja
osobne mel jednu nohu hodne v ulicce :-)
Autobus byl uz ze Santa Eleny dost zaplneny a to jsme jeste cestou nabirali
mistni. Silnice byla stale prasna a kamenita stejne jako v okoli rezervace
Monteverde, ale aspon v ni nebyly zadne vymoly. Krasne vyhledy do udoli nam
tech par nadskoceni boheate vynahradily.
Po asi 90 minutach nasledovala prestavka, behem ktere jsem natocil jednoho
leguana a s Michalem jsme pojedli zakoupeny strudl z pekarny. Asi po dvou
hodinach jizdy jsme konecne najeli na interamericanu, ktera je asfaltova,
tak uz cesta utikala mnohem rychleji. Do mesta Puntaremas jsme dorazili po
necelych trech hodinach jizdy pred devatou hodinou. Pred mestem, ktere lezi
na brehu Ticheho oceanu, se projizdi po takove hrazi - samotne centrum mesta
totiz lezi na velkem poloostrove. Z hraze jsme mohli nejen poprve vychutnat
vyhledy na ocean, ale take na pohori, ktere jsme prave opustili a take na
mracna, ktera se na vrcholcich techto hor stale drzela...
Jestlize v Santa Elene neustale mrholilo, v Puntarenas nas privitalo
Slunicko a modra obloha. Teplota se vysplhala nad tricitku a tak nase bundy,
ve kterych jsme cestu zacali, hned putovaly do baglu, stejne jako spodni
casti kalhot. Celkem rychle jsme nasli zastavku autobusu, ktere miri sem na
jih - je totiz na nabrezni promenade Paseo de los turistas. Autobus do
Queposu - naseho dalsiho postupneho cile - jel v 11 hodin, takze jsme meli
cas na par fotek a zaberu. Dali jsme si take prvni kokos (150colonu) a v
jedenact hodin jsme nastoupili do mnohem modernejsiho a prostornejsiho
autobusu, ktery smeroval na jih.
Pruvodcimu jsme zaplatili 2USD a vyrazili jsme. Chvili jsme jeli
vnitrozemim, kde jsme prejeli pres reku Rio Tarcolos. Zapamatoval jsem si ji
proto, ze z mostu byli videt tri vzostli krokodyli, kteri se vyhrivali na
brehu. Dale jsme minuli mesta Jaco i Parilla a zhruba ve 13.40 jsme dorazili
do Queposu - mesta se 13 000 obyvateli, ktere je asi nejvetsi v celem
zdejsim primorskem okoli. Zustat se nam tam ale nechtelo, protoze je tam
prilis zivo a plaze nic moc. A tak jsme v 11 hodin nasedli do autobusu sem
do Manuel Antoniua (100colonu), coz je vesnicka asi 7km jizne od Queposu. Je
tu par hotylku a restauraci a predevsim vstup do stejnojmenneho narodniho
parku.
Hned u aurtobusu se Michal seznamil s Enriquem, coz je takovy mistni typek,
ktery nas zavedl do bungalovu Cabinas Hermanos Ramirez, kde jsme se take
ubytovali. Mame takovy pokojik se sprchou a terasou, cele je to ukryte pod
palmami asi 50m od plaze. Pokoj nas kazdeho vychazi na 12 dolaru, coz je
zatim nejvic, co jsme na ceste platili, ale na druhou stranu neni Manuel
Antonio zadne levne misto a hlavne jsou tu pekne plaze. A tech 12 dolaru
zase neni tak moc. Rovnou jsme zaplatili 4 noci, takze tu zustaneme az do
patecniho rana!
V nasi zahrade to pekne zije, jsou tam opice, jesterky a take tu poletuji
kolibrici. Vecer jsme si dali prvni koupel v Tichem oceanu. Vlny byly super
a voda akorat! Vecer jsme si dali v restauraci casados - ja kureci a Michal
rybi. K tomu pivko a otestovali jsme i zdejsi pinacoladu :-)))
Na dnesek jsme naplanovali navstevu narodnoho parku Manuel Antonio. Park se
nachazi hned vedle vesnicky na brehu oceanu. Je to takovy prales, ktery
obkopuje asi 4 plaze. Vstupne cini 7 dolaru a musim rict, ze to rozhodne za
ty penize stalo. Stravili jsme v parku vice nez sest hodin a krome
tradicnich jesteru a opic - kapucinu - jsme konecne mohli pozorovat taky
lenochody! Tezko se v korunach stromu hledali, ale nakonec jsme jich videli,
nafotili a natocili asi sest! No, uz jsme se bali, ze krome nas dvou uz
zadne jine lenochody v Kostarice neuvidime :-)))
V parku bylo i nekolik peknych vyhledu na ocean a i tamni plaze jsou moc
pekne - na jedne z nich jsou dokonce sprchy, takze se tam da i koupat.
Cestou na hlavni vyhlidku nam delal pruvodce nejaky kolouch - strasne se ho
baly zdejsi opice. Kdyz jsme je tocili, tak najednou utekly na strom a
zacaly prskat - po ceste sel kolousek :-)) ten s nami sel nakonec i na
vyhlidku a jeste kus zpatky... cestou jsme jeste narazili na zdejsi mravence
Ata a take na prasatko Pekari.. No, zvirat jsme dnes videli pozehnane. Zaver
obstaralo opet nekolik krasnych leguanu.
Po dlouhe ture, behem ktere jsme vypotili peknych par litru, samozrejme
musela nasledova koupel ve velkych vlnach Ticheho oceanu a na terase naseho
bungalovu jsme si dali zaslouzene pivko. Ted tady v kavarne cekam na Michala
a vyrazime na veceri.
Zitra jsme si na rano nordinovali koupel a behem dne se asi zajedeme na
chvilku podivat do Queposu, kterym jsme vcera jen projeli. Jinak nas tu
vlastne ceka odpocinek a koupani - tady aspon na chvili opravdova dovolena
:-)))
V patek se vratime do San Jose, dojdeme si hlavne vyzvednout penize za
zrusenou letenku do kancelare Mexicany a projdeme zbytek mesta. V sobotu
bychom radi vzrazili na vulkan Irazu. Zatim nam vse vychazi podle planu, tak
snad nam to i v dalsim prubehu cesty vydrzi. Ze San Jose pak zkusim poslat
zase nejake fotky - tady bohuzel maji pouze Win98, tak by bylo pripojeni
fotaku zbytecne problematicke...

To je zatim vse, posilam vam do Evropy trosku toho kostarickeho tepla a
zdravim od Ticheho oceanu

Pavel


Kostarika
cestopis
fotogalerie






Panama








zprávy z cesty


Tunisko - kompletní cestopisCestopis ve formátu doc (zip - 32kB)

  


© 2004 Pavel Juračka Aktualizace: 10.6.2004 HOMPAGE:http://www.pavelj.cz/

e-mail

Odkazy

další stránka