12) Dlouhá cesta do Santiaga- Jižní Amerika 2008 - Obrazový cestopis
15.9.2008 - Na chilské straně leží pod vulkánem Llicancabur městečko San Pedro de Atacama. Cestou z hraničního přechodu jsme během jedné hodiny a 46km klesli o 2042m! Je to neuvěřitelné, ale náhle nám začalo být dokonce vedro!
Konečně zase posezení v restauraci, dobrá večeře, vychlezené pivko... Právě máme za sebou zoufalé hledání bankomatu a výměnu hotovosti v totálně vybrakovaných směnárnách. Navíc je v Chile i na naše poměry nějak dráž, než jsme očekávali. Don Miguel se snaží tvářit spokojeně, ale v tomto okamžiku je to jenom pouho pouhá přetvářka :-)
16.9.2008 - A ještě jeden problém máme v nové zemi - blíží se Den nezávislosti a všechny autobusové spoje na jih jsou zcela vyprodané. My o čtyři dny později odlétáme ze 1770km vzdáleného Santiaga do Evropy a zatím máme zajištěnou dopravu jenom do 320km vzdálené Antofagasty (7900CLP - necelých 5 hodin jízdy).
Antofagasta - mírně jsme se posuli na jih, ale na chilské poměry to tedy není žádná sláva. Ba co víc, tři lístky na jeden spoj do Santiaga neseženeme ani tady , takže se musíme rozdělit. Kluci jedou do hlavního města už dnes odpoledne a já tu zůstávám do zítřka.
Po čtyřech letech a necelých šesti měsících zase stojím na břehu Tichého oceánu. V Antofagastě je docela pěkná nábřežní promenáda a na ni navazuje sympatická městská pláž. Otázkou je, jak čistá voda může být v těsné blízkosti velkého přístavu.
Procházka po docela rozlehlé Antofagastě se protáhla až do večerních hodin. Pěší zóna Arturo Prat Chacón je plná lidí i dlouho po západu Slunce.
17.9.2008 - Čas do mého odjezdu utekl v Antofagasatě jako voda. Za chvíli usednu do autobusu třídy semicama společnosti Tour-Bus (31.300CLP) a vyrazím na dvaceti hodinový přesun na jih. Tak ještě rychle poslední fotku hlavního náměstí a hurá na autobusák.
Asi 30km za Antofagastou se nachází tento zvláštní monument Mano del Desierto neboli Ruka pouště. Zvláštní sochu představující mnohonásobně zvětšenou lidskou dlaň tu v roce 1992 vybudoval sochař Mario Irarrázabal. 11 metrů vysoký kolos má ocelovou kostru a jeho povrch je z betonu. Linkový autobus tu nezastavuje, tak se musím spokojit alespoň s tímto "típnutým" snímkem z videozáznamu.
18.9.2008 - Konečně v Santiagu. Bohužel v ne zcela ideální den - 18.září je chilským Dnem nezávislosti (v roce 1810 byla vyhlášena nezávislost na Španělsku) a hlavní město je paralizované oslavami. Kromě muzeí je zavřená i naprostá většina obchodů a restaurací. I tady na Plaza de Armas.
Ale aspoň máme možnost shlédnout vojenskou přehlídku. Po trase průvodu je nastoupeno hned několik vojenských kapel, které si budou pochodující jednotky postupně "předávat".
Naštěstí lanovka na Cerro San Cristobal (2500CLP v kombinaci s visutou lanovkou) funguje i ve státní svátek.
Z vyhlídky v nadmořské výšce 880m je docela pěkný výhled na město, i když ho zrovna zčásti zahaluje smogová mlha.