Střední Amerika 2004 ... CESTOPIS - San José

Den 2. - úterý 24.2.2004
San Jose se probouzí velice brzy a tak i my vstáváme celkem časně. Hluk a dopravní ruch v okolních ulicích začíná zesilovat už okolo čtvrté hodiny a v šest vychází Slunce. Tou dobou jsou už všichni Kostaričané na nohou a nám nezbývá, než se přizpůsobit. I tak jsem se ale docela dobře vyspal.
V ceně za ubytování máme i snídani a tak si s chutí dáváme toasty s džemem, banánem a čajem. Hned po snídani si v recepci prohlížíme nabídku výletů po okolí. Je fajn, že si všechno můžeme objednat přímo v našem hostelu a nemusíme ve městě složitě hledat žádnou cestovku. Trochu to připomíná Asii. Na první pohled nás zaujal celodenní výlet na nedaleký vulkán Poas spojený s návštěvou rezervace La Paz a s exkurzí na řece Serapiquí, která se nachází v karibské nížině. Vše včetně dopravy a jídla stojí 79 dolarů a tak neváháme ani chvíli a výlet objednáváme na zítřek. Potom už vzhůru do velkoměsta.
Národní divadloSan José je hlavní město Kostariky a dnes tu žije více než 300 000 obyvatel, kterým se říká Josefinos. Město bylo sice založeno v roce 1737, ale z koloniálního období se tady moc památek nezachovalo. Místo toho tu najdeme spíš moderní obchodní domy, nákupní centra, restaurace s rychlým občerstvením a také mnoho muzeí. Město se nachází v rozlehlém úrodném údolí Meseta Central, které je téměř ze všech stran obklopeno vysokými horami. Díky nadmořské výšce 1150 m.n.m. tu panuje celkem přívětivé klima, které nám trochu usnadní aklimatizaci v tropech.
První věcí, na kterou si tu budeme muset zvyknout, je členění ulic, které je podobné i v jiných kostarických městech. Zdejší hlavní třída, která protíná město od východu k západu, se jmenuje Avedina Central. S ní rovnoběžné ulice se proto nazývají avenidas a směrem na sever jsou číslované lichými čísly a směrem na jih zase sudými. Hlavní třída vedoucí od severu k jihu se jmenuje Calle central a všechny ulice s ní rovnoběžné (kolmé na avenidas) se pro změnu jmenují calle (c se vyslovuje jako k a ll se čtou měkce, téměř jako j). Na západ od calle central jsou ulice sudé, na východ liché. Je to zajímavý systém a když si na něj člověk zvykne, hned se snáze orientuje.
Nejdříve musíme najít kancelář Mexicany - hlavním úkolem dnešního dne je samozřejmě zrušení letenky San Jose-Panama City. Bohužel adresa v průvodci se ukazuje být neaktuální a tak se z Calle 28 vracíme do centra. Po chvilce vyptávání nás v kanceláři Lufthansy posílají zpátky na předměstí, kam už tentokrát jedeme taxíkem (3 USD). A skutečně - Mexikana se nachází na Calle 28, akorát na jiném rohu než popisoval průvodce. V pěkné klimatizované kanceláři jsou velmi ochotní až do chvíle, než zjistí, že nemáme zajištěnu žádnou náhradní dopravu do Panamy. Už je to tu zase - tržiště na Calle 14vysvětlujeme úředníkům, že do Panamy pojedeme autobusem podél karibského pobřeží, jen ještě nevíme z kterého města a kdy. Úředníci jsou ale neoblomní: "Musíte doložit, že nějak opustíte Kostariku, jinak letenku zrušit nemůžeme." Doporučují nám kancelář Tica bus v centru města, kde bychom mohli zakoupit nepoměrně levnější jízdenku a letenku bychom tak mohli konečně stornovat. Necháme si to zatím projít hlavou a vracíme se do centra.
Jakýmsi hlavním náměstí v San José je Plaza de la Cultura. Panuje tu taková pohodová atmosféra, lidé sem chodí odpočívat a především severní částí náměstí prochází Avenida Central s jedním obchodem vedle druhého, takže se tu dá i docela slušně nakupovat. Nedaleko odsud na Celle 9 Avenida 2 by měla být kacelář Tica bus. Tu jsme nakonec po kratší zacházce okolo Národního muzea skutečně zdárně našli. Potěšilo nás, že u přepážky seděl kluk, který studoval v Čechách a pár slovíček si ještě pamatoval. Pomohl nám s nákupem jízdenky do Panama City, která nás vyšla na 25 USD. Teď už by nám měli tu zpropadenou letenku konečně zrušit a pak nám tady snad stornují i tuhle jízdenku, kterou beztak nikdy nepoužijeme.
Vracíme se na náměstí Plaza de la Cultura a chvíli odpočíváme před krásnou budovou Národního divadla (Teatro nacional), která pochází z 90.let 19.století. Konečně je také načase navštívit některé z vyhlášených muzeí - volba padla logicky na Museo de Oro Precolombino (muzeum zlata z předkolumbovské éry), které se nachází přímo pod Kulturním náměstí a tudíž sedíme prakticky nad ním. U vchodu odevzdáváme věci do úschovny a platíme 5 USD. Postupně procházíme tři patra a prohlížíme si ukázky výrobků ze zlata, různé pečetě, figurky a zvířata. Součástí muzea je i malá numismatické sbírka. Muzeum bylo vskutku inspirativní a tak je čas seznámit se s místními bankomaty. V Kostarice se dá sice celkem dobře platit i dolary, ale například v restauracích nebo supermarketech to není vždy pravidlem. A tak nám nezbude než si opatřit místní měnu, která se jmenuje collon - česky Kolumbus. Zvláštní, že? Jako bychom my tady u nás platili třeba Přemyslem Otakarem :-)
hotel Posada de don TobiasPodle aktuálního kurzu bylo v únoru 2004 za jeden dolar 420 collonů. To znamená, že jedna koruna se rovnala zhruba 16 collonům. Z toho všeho je patrné, že místní ceny budou samá nula navíc a tak si musíme rychle zvyknout na kostarické tisíce. U bankomatu nám to chvíli trvá než se s těmi nulami srovnáme, ale výběr se nakonec podařil. Pro začátek bude stačit 40.000 (2500kč).
Na rohu za Národním divadlem objevujeme internetovou kavárnu, a tak můžeme napsat zprávu domů. Půl hodina tu stojí 300c a připojení je zcela bez problémů. Po calle 1 se vydáváme k hlavní poště a v přilehlé avenidě objevujeme příjemně vyhlížející restauraci, kde provedeme první kulinářský test. Kuře na kari s rýží a s docela dobrým místním pivem Imperial stojí 2.850c a my jsme s prvním středoamerickým obědem nad míru spokojení.
Teď nás zase čeká návštěva Mexicany. Předkládáme jízdenky a úředníci ochotně stornují naše letenky. Peníze sice dostaneme až příští pátek, ale to nám nijak zvlášť nevadí, protože chceme nejdříve navštívit severozápad země a do San Jose se tak či tak budeme muset vrátit.
Hlavní úkol tedy máme splněný a okolo autobusového terminálu Coca Cola bus se vracíme k našemu hostelu. Jdeme po Calle 14, ze které se přes den stává jedno velké tržiště. Hned kupujeme nějaké pití a samozřejmě banány (trs šesti banánů tu stojí 100c).

 


Kostarika
cestopis









Panama










fotogalerie
zprávy z cesty


Střední Amerika - kompletní cestopisCestopis ve formátu doc (zip - 32kB)

  


© 2004 Pavel Juračka Aktualizace: 20.12.2005 HOMPAGE:http://www.pavelj.cz/

e-mail

Odkazy

další stránka